"Vy už jste s manželem oslavili dvacáté výročí sňatku? Babo, to je slušný výkon!".
"Jakýpak výkon, umíš si představit, na kolik by nás přišel rozvod?!?"
"Můj starej je jako náš Azor. Když mu dám nažrat,tak si hned někam zaleze a chrápe!"
"Z kytek akceptuji pouze stromy..."
"Vypadáte jako moje nebožka žena."
"Ano?"
"No jo, takhle vypadala, než umřela na rakovinu."
"Řekněte mi, jak se chováte, když jedete autem?"
"No, jak - koukám se z okna, nebo spím."
"Tak to jste ideální žena! Moje manželka si zpívá, nebo se hlasitě modlí..."
"Tatí, čím to je, že se každý den stane tolik věcí, že se to úplně přesně vleze do novin?"
"Maminko, já mám asi ráda Daniela Hůlku víc než tatínka, ale bála jsem se ti to říct, protože jsem měla strach, že si budeš myslet, že sis vybrala špatného manžela..."
Přepočítávám si výplatu:
"Maminko, dej mi jednu!" (ukazuje moje malá dcera na tisícikorunu).
"Ale to jsou, Kato, korunky, ty nejsou na hraní."
"Já ji taky nechci na hraní ale na stříhání...".
Náš pes snědl, co neměl.
Malá Kačka povídá: "Maminko, Daneček sežral ten lívanec a teď se poblije, že?"
"No, Kato, jak to mluvíš?" napomínám ji.
(Kačaba se otáčí ke psovi:) "Dane, promiň, nezlob se.
(Otáčí se opět ke mně.) "Stejně se ale posere, že!"
"Maminko, jsi hloupá?" ptá se zvědavě.
"Ne."
"Maminko, jsi pitomá?"
"Ne."
"Maminko, já tě mám za to tolik ráda!"
"Maminko, ponos mě!"
"Proč?"
"Nemůžu chodit, tatínek mi ukousl nožičky..."
"A co je tohle?"
"Kůže...".
Vítá tatínka, který přichází po celodenní dřině z práce: "Čau, příšero!"
Moje čtyřletá dcera za mnou přichází do kuchyně:
"Stará, zahoď cigo a nakrm mě!"
"Maminko, proč je tady to v botě?"
"To abys nemela ploché nohy."
"A plochý prsa, že?!"
Snažila jsem se dceru učit anglicky: "‘Ano‘ se řekne anglicky yes." "Jes." "
A ‚ne‘ se řekne..."
"...nežer...".
"Kato, paní učitelka mi říkala, že zlobíš víc než Robert..."
"To není vůbec pravda! Ona říkala, že jsem daleko horší..."
Dcera byla poprvé sama u babičky. Večer ležela v posteli a plakala.
"Tobě se stýská?" zeptala se babička starostlivě.
"Ne, já jsem se chtěla dívat na televizi a z postele na ni nevidím..."
Odcházíme z nemocnice, kde nám sdělili, že bulku, která se Kate udělala na rameni, musí vyoperovat. "Maminko, vždyť mi to ten pan doktor nemusí vyříznout. Ty bys mi to mohla doma vykousnout..."
Babička se snaží zjistit, kdo ji vylomil zub z hřebenu.
Kata odchází z kuchyně na dvůr, po chvíli se vrací a oznamuje:
"Kocour se po mučení přiznal, že to udělal...".
"Ten můj starej je takovýj debil, že to snad ani není možný..."
"Tak se s nim rozved," povídám.
"To určitě! A z koho bych pak dělala debila!?!"