Hororove poviedky

Upíri číst dál

Od středověku se věřilo, že existují dny, kdy mají nečisté síly větší moc než jindy. Takovým dnem byl i noční čas z 30.dubna na 1.května. Víra v nečisté síly, stará jako lidstvo samo, se časem proměnila v pověru, že ďábel může moc na zemi uplatňovat pouze prostřednictvím lidí - čarodějnic a někdy i čarodějů. Zvláště staré ženy bývaly často podezřívány ze spojení s ďáblem a před uhranutím jimi se venkované bránili rozmanitými praktikami. Před vrata domu i chléva se položily narýpané drny. Dříve než mohla čarodějnice vstoupit dovnitř, musela všechna stébla přepočítat, což jí trvalo až do rána... číst dál

Magie jako taková je velmi často špatně chápaná. Většina lidí si pod ní představuje tzv. černou magii. Je to chyba a to ze dvou důvodů: Magie je ve většině případů nástrojem dobra (léčení, věštby atd. atd.). Některé satanistické sekty a další tvoří pouze vyjímky, ale v poslední době jich stejně přibývá. (Na druhou stranu Wiccané nevěří na Ďábla apod.) A ten druhý důvod - magie je jen jedna, a tak bychom ji neměli dělit na bílou, černou, či snad stříbrnou. Ono totiž bílá magie se někdy může rázem proměnit v černou, tomu by se ale mělo předejít dodržováním pravidla Wiccan Rede a na toto pravidlo NIKDY nezapomínejte! Magie je jen jedna a záleží jen na vás jak ji využijete, ale přitom nezapomeňte, že všechno dobré se vám třikrát vrátí stejně jako to zlé! číst dál

UPÍR číst dál

Tenhle příběh vypráví Helen z Kalifornie.Dnes je jí 25let,ale tenkrát jí bylo 18..........Protože můj bratr rád poslouchá strašidelné příběhy, rohodla jsem se, že mu dám k narozeninám kazetu s hororem. Když jsem mu dárek dávala, byl napjatý, co v něm najde. "Super, strašidelný příběh! To si musím hned poslechnout!" vykřikl nadšeně a hned běžel k sobě do pokoje. Najednou jsem z pokoje uslyšela křik a strach nahánějící smích. Okamžitě jsem tam co nejrychleji běžela a byla jsem v šoku. Bratr ležel na zemi bílý jako křída a řval, jako když ho na nože berou. Z jeho kazeťáku vycházel příšerný smí... číst dál

Tento příběh se odehrál před 30ti lety v New Yorku,v jedné nemocnici na kraji tohoto města.Zažila ho 26ti letá sestra Jane...........Bylo mi to divné už od té doby co ho přivezli.Měl zlomenou ruku a otřes mozku.Nikdo za ním nechodil,ale po měsíci,když jsem se na něho byla podívat u něho stáli dva starší manželé."Promiňte,ale návštěvní hodiny už skončili...",zkusila jsem je nějak oslovit."Ano my víme,ale on nám opravoval střechu před měsícem když jsme byli na dovolené..."Nevěděla jsem co říct,a tak jsem se chystala,že vyměním ručníky."Nemohla by ste nás tady nechat osamotě???!!!",zeptal se m... číst dál

Komtesa Erine se prodírala hustým lesním podrostem. Ruce měla už celé poškrábané od ostrých větví planého hlohu a od trnů ostružin, z jemných krajkových rukávů jejích nádherných, tmavě zelených sametových šatů zbyly jen ubohé zašpiněné cáry. A i ty se ještě odtrhávaly dál, jak se prodírala dalším a dalším křovím. číst dál

"Vím, kdo jste. Znám Vás, Vaše pány rodiče, i celý Váš rod. Oba naše rody již žijí dlouhá léta ve vzájemném souladu na panstvích blízce spolu sousedících. Co přivedlo mladou dámu z rodu Eniar do těchto pustých a nehostinných končin?" Přerušil ji s úsměvem a jemným tlakem své ruky na její pravé rameno ji přiměl posadit se do pohodlného křesla u krbu, z něhož jen před malou chvílí vstal. Podvolila se a usedla. Plameny tančily po obrovských dubových polenech, praskaly a příjemně hřály do jejích bolavých a prokřehlých nohou. číst dál

Už otec hraběte Drákuly měl otřesnou pověst. Lid tohoto valašského panovníka nenazval jinak ďábel, totiž Vlad Drákula. Jeho syn se jmenoval stejně jako jeho otec Vlad. Protože podle legend dokázal za 10 let svého panování nechat nabodout na kůl nejméně 50 000 lidí, začalo se mu nejprve přezdívat Vlad Tepeš - Ten, kdo naráží na kůl. Teprve po své smrti byl přejmenován na Vlada Drákulu, syna ďábla Drákuly. číst dál

Moderní vyznavači ďábla neboli satanisté a jejich obskurní rituály zůstávají širší veřejnosti většinou utajené. číst dál

Zprávy a zmínky o upírech zaznamenáváme z různých částí světa a to již v nejrannějších kulturách, jako je stará Babylonie, Persie, Indie. V každém kulturním prostředí přijímá obraz upíra samozřejmě více či méně jinou podobu, takže v Portugalsku potkáváme femininní bruxu, která je kombinací čarodějnice sabatu s vampýrem, v arabských zemích příšerného revenantního požírače mrtvol - ghůla , ve starém Řecku zase se strigami či lamiemi, které jsou jen upírskou podobou čarodějnic, tu je upírství spojeno s ďáblem, peklem, čarodějnictvím a černou magií tu zas upíři nesou zřetelně lykantropické atributy. Zarážející podobnost upírských mýtů, pocházející z více kulturních oblastí, nás utvrzuje v doměnce, že se, stejně jako v případě čarodějnic, čertů, vodníků a podobných významných multikulturních mytologických postav jedná o projevy silného archetypického materiálu. Víra v upíry, jako lidské bytosti, po smrti vysávající krev svých bližních, byla vůbec nejrozšířenější v zemích slovanských a na Balkánském poloostrově. V českých zemích měl tento "druh upíra" ve starých dobách původní jméno morous podle slabšího stupně útoku upíra, kterým byla noční můra. Jmen a podob mají vampyrické bytosti celou řadu, my se však budeme zabývat tímto geograficky i kulturně nejbližším "typem". číst dál

BAZILIŠEK číst dál

... číst dál

Začalo pršet. Julia seděla v malé místnůstce uvnitř chaty, četla si knihu a čekala na svého přítele Franka.Vyjela si s ním za vidinou krásně stráveného víkendu na její malou chatku. Ta byla postavená daleko od civilizace na odlehlém místě kousek od lesa. Je to tiché místo a ona sem jezdila vždy, když si chtěla oddechnout od každodenních starostí. Je tu ticho, čisto a vždy zde načerpá klid do duše. číst dál

Autor: michal číst dál