144+1 počítačových rad a nápadů

Jan Janda

Publikováno s laskavým svolením autora
Zdroj http://sweb.cz/neknihy


Úvod

V knize najde vážený čtenář přesně 145 různých rad nebo nápadů z oblasti osobních počítačů třídy PC. Většina z nich je pro operační systém Linux, ale také Windows 9x/3x/NT, MSDOS, OS/2, Novell NetWare nebo dokonce Lantastic od Artisoftu. Ale to není z daleka všechno, co tato užitečná příručka obsahuje. Najdete tady také rady z oblasti hardwaru a mnoho dalšího. Například víte, jak softwarově odstranit staré heslo v Biosu? I to tady najdete! Tuto malou příručku by si měl vlastnit každý správce nebo opravář počítačů a mít ji stále při sobě. Ale i běžnému domácímu užiateli se může hodit, protože problémů s počítačem není nikdy dost. Řešení problémů je čtenáři podáno formou otázka-odpověď. Otázky jsem si pochopitelně nevymýšlel. Všechny jsou získané z praxe, a to tak, jak je postupně kladli lidi. Takže jestli máte také doma nějakého toho křemíkového kamaráda nebo kamarády je tato kniha určena právě vám.
Co mě vlastně vedlo k sepsání této užitečné příručky? Pořídíte-li si počítač, tak se nevyhnete problémům s ním. Většinou se ovšem nejedná o poruchy hardwarové, ale pouze softwarové, které jsou způsobeny chybným nastavením systému. Pak je ovšem každá rada drahá, a to platí doslova, protože podobné služby z oblasti počítačů jsou velmi drahé. Tato příručka vychází z dlouheleté praxe a popisuje odstranění velké většiny základních problémů při práci s počítačem, takže vám ušetří nejenom čas, ale také peníze, což je vlastně stejné, protože váš čas jsou také vaše peníze.


Linux


Chap nebo Pap

Dotaz:
Po instalaci SuSe Linuxu a konfiguraci programu Kppp se nemohu připojit do internetu, přestože jsem podle mého názoru vše nastavil správně a potvrdil v prostředí KDE systémem nabízené volby. Celý proces připojení do sítě sítí vždy končí hlášením, že pppd neočekávaně skončil. Nevíte kde je problém? Používám službu Quick.

Odpověď:
Problém vám pravděpodobně způsobuje sám program kppp, který ve straších verzích standardně nabízí protokol PAP, což je špatně. V současnosti většina poskytovatelů podporuje pouze protokol CHAP, který je mnohem kvalitnější. Váš problém tedy vyřešíte tak, že tento protokol v konfiguračním okně vyberete a volbu potvrdíte stiskem tlačítka OK.


Bez grafiky ani ránu

Dotaz
Nainstaloval jsem si na svůj počítač distribuci Suse Linuxu 8.1, ale bohužel jsem asi špatně nakonfiguroval grafickou kartu, takže se mně po nastartování Linuxu nespustí X konzole. Pak musím z příkazového řádku spustit KDE příkazem startx. Nevíte tedy, jak systém nastavit, abych byl neustále v grafickém prostředí?

Odpověď:
Váš problém vyřešíte velmi jednoduše z grafického prostředí KDE, které je určitě vaše oblíbené. Na dolní liště jednou klepnete na ikonu, které reprezentuje konfigurátor Yast. Jestliže nejste v systému přihlášen jako uživatel root, budete vyzván k zadání jeho hesla. Pak z nabídky vyberete postupně položky Správa systému a Konfigurace typu přihlášení. Stačí vybrat položku Grafický a nastavení uložit. Při příštím startu systému již nepoznáte utrpení příkazového řádku, a vše včetně přihlášení proběhne v příjemném grafickém prostředí.


Kouzelné klávesy v Linuxu

Dotaz:
Po nainstalování češtiny v Suse Linuxu mám problém se zadáváním některých často používaných znaků, jako například "zavináč" při psaní el. Pošty, nebo "křížek" při editaci konfiguračních souborů. Jak tento problém řešit?

Odpověď:
Tento problém lze vyřešit stiskem kláves pravý Alt+levý Shift+@. Tuto poněkud krkolomnou kombinaci lze zjednodušit stiskem klávesy Scroll Lock. Pak stačí stisknout pouze levý Shift+@.

Dotaz:
Někdy se stane, že grafické prostředí KDE zatuhne a nelze jej legálně ukončit. Pak musím celý počítač restartovat, což přináší další problémy při startu, jako například automatické spuštění programu na kontrolu disku, čímž se start systému zpomalí.

Odpověď:
Násilné ukončení jakékoli grafické nadstavby v Linuxu lze jednoduše provést stiskem kláves Ctrl+Alt+BackSpace. Tento postup platí i při instalaci Linuxu, například při nastavovaní grafického rozlišení a s tím spojených problémů při zobrazování.


Lilo a instalace Windows

Otázka:
Koupil jsem na inzerát počítač, ve kterém byly mimo jiné čtyři pevné disky. Na třech jsou naistalovány různé distribuce Linuxu, na čtvrtém disku byl naistalován systém Windows 95. Pro možnost volby systému jsem používal bootovacího manažera. Bohužel po přeinstalování Windows přestal manažer fungovat. Nevíte co s tím?

Odpověď:
Tento problém je způsoben tím, že instalační program Windows 9x nastaví jako aktivní tu primární diskovou oblast, ve které jsou naistalovány jeho systémové soubory. Chcete-li opět nastavit aktivní diskový oddíl ve kterém je umístněn bootovací manažer, musíte spustit program fdisk. Po jeho spuštění zvolte položku číslo dva, a pak nastavte novou aktivní diskovou oblast. Tato oblast je označena ve sloupci stav velkým písmenem A. Použití programu fdisk vidíte na obrázku. Po restartování počítače, by bootovací manažer měl opět fungovat.


Lilo na disketě

Dotaz:
Dozvěděl jsem se, že jde také zavaděč Lilo nainstalovat na disketu. Nevím ovšem jak to udělat, protože jsem linuxový začátečník. Také nevím, jak z disku odstranit původní zavaděč Lilo.

Odpověď:
Na konci každé distribuce Linuxu, lze také provést instalaci zavaděče operačních systémů, což je v Linuxu tzv. Linux Loader, zkráceně nazývaný Lilo. Instalační program umožňuje jeho instalaci především na pevný disk, a to buď do oblasti nazývané Master Boot Record, zkráceně MBR, nebo na první datový sektor disku. Kromě toho, lze jeho instalaci provést také na disketu, pak ovšem při každém startu systému musí být tato disketa v mechanice. Z disku lze Lilo odstranit pomocí programu Fdisk, a to příkazem fdisk /mbr.


Odstranění Linuxu z disku

Dotaz:
Vyzkoušel jsem si na svém počítači operační systém Linux. Tento systém mně nevyhovuje, a rád bych přešel zpět na systém Windows. Buhužel nemohu odstranit z disku zavaděč Lilo, který je neustále na disku, i po jeho naformátování. Nevíte jak jej odstranit, abych mohl opět používat moje skvělé Windows?

Odpověď:
Linux používá podobně jako některé jiné operační systémy tzv. boovacího manažera. Ten se jmenuje Linux loader a je při instalaci umístněn do zaváděcího sektoru disku, označovaného jako Master boot record (MBR). Chcete-li tento zavaděč odstranit musíte použít program Fdisk. Lze použít jakýkoli fdisk, určený pro libovolný operační systém např. Linux, OS/2, DOS nebo Windows. Asi nejlepší je použít fdisk pro DOS nebo Windows. Pro odstranění zavaděče Lilo z disku spustíte tento program s parametrem mbr. Takže na příkazový řádek napíšete fdisk /mbr. Program Fdisk se sice nespustí, zato dojde k odsranění nepříjemného zavaděče Lilo.


Disky v Linuxu

Dotaz:
Koupil jsem si distribuci Linuxu RedHat 6.2cz. Při instalaci mě instalační program místo klasického označování disků, které znám z Windows nabízí označování typu /dev/hda aj. Potřebuji vědět, jak se v tomto označování disků orientovat.

Odpověď:
Veškerá zařízení v Linuxu, jsou reprezentována speciálními soubory, které jsou vetšinou umístněny v adresáři /dev. To platí i pro disky v Linuxu. Např. disk, který se v Dosu označuje C, je v Linuxu reprezentován souborem /dev/hda. Další disk /dev/hdb atd. Je-li disk rozdělen, označují se jednotlivé logické disky číslicemi např. /dev/hda1 atd. Vaše disketová mechanika, která má v Dosu písmeno A, je v Linuxu reprezentována souborem např. /dev/fd0.


Linuxem na Internet ve znakovém režimu

Dotaz:
Existuje nějaký velmi levný způsob připojení do internetu prostřednictvím operačního systému Linux?

Odpověď:
Absolutně nejlevnější způsob připojení do Internetu pro domácího uživatele, je připojení modemem ve znakovém režimu Linuxu. Např. RedHat 5.0 lze koupit za 100 korun a počítač 386DX a 8MB Ram Vám někdo může dát třeba i zadarmo nebo za odvoz. Ve znakovém řežimu, lze provozovat téměř všechno. Dokonce existují i programy, pro vypalování CD ve znakovém režimu Linuxu. Jediný problém je HTTP://WWW. Existuje znakový prohlížeč Lynx, který samozrějmě neumí zobrazovat obrázky, ale jinak pro čtení textů plně postačuje. Dokonce lze pomocí Lynxu číst a odesílat poštu, přes některé poštovní WWW servery. Konfigurace "telefonického připojení sítě" ve znakovém režimu Linuxu, není triviální záležitost tak, jako ve Windows95/98. Samozřejmě i v Linuxu existují podobné grafické programy, např kppp aj. Ty ve znakovém režimu nelze použít a celou konfiguraci musíme provádět "ručně", zápisem do příslušných konfiguračních souborů.
Prvním předpokladem je, vybrat během instalace položku dial-up workstation. Tím se naistaluje podpora pro připojení sítě modemem. Veškeré konfigurační soubory, se nacházejí v adresáři /etc/ppp/. Prorgam (démon), který řídí proces připojení do Internetu se jmenuje pppd. Jeho konfigurační soubor se jmenuje options a nachází se také v /etc/ppp/. Průběh konfigurace nyní záleží na tom, jakou standardní výzvu používá Vaš poskytovatel Internetu, těsně po navázání spojení modemem, respektive používá-li vůbec nějakou. To lze zjistit obyčejným terminálem a vytočením příslušného čísla. Používá-li standardní výzvy Username a Password, lze použít skript:

Do /etc/ppp/options napíšeme toto:
# modem nastaven na com4
/dev/cua3
28800
defaulroute
modem
crtscts
noipdefault
connect"/usr/sbin/chat -f /etc/ppp/chat-options"

Do souboru chat-options napíšete toto:
"" ATDT54679494 name: vaše_jméno ssword: vaše_heslo

Pak stačí jenom spustit program pppd, jeho zapsáním na příkazový řádek.

Nepoužívá-li poskytovatel žádnou výzvu, musí se připojení konfigurovat pomocí souborů pap-secrets nebo chap-secrets. Oba najdete také v adresáři /etc/ppp/. Tento způsob používají např. servery volný na jednotném čísle 0971200111 tarifu Internet 2000. Konfigurace je velmi dobře popsána na manuálových stránkach pppd


Distribuce Linuxu

Dotaz:
Slyšel jsem hodně o tzv. distribucích Linuxu. Nevíte co tento výraz znamená a kolik těchto distribucí existuje?

Odpověď:
Linux je zajímavý kromě jiného také tím, že jeho distribuci, si může vytvořit každý trochu zkušenější uživatel sám. Stačí si přeložit vlastní jádro, přidat některé aplikace a může vzniknout např. servisní distribuce, která se vejde na jednu disketu. V praxi je postup trochu složitější, ale to by bylo na samostatný článek. Na opačném pólu jsou distribuce Linuxu, které se dodávají na několika CD a obsahují tisíce aplikace. Typickým příkladem takového obra, je Debian GNU/Linux 2.1, který je dodáván na pěti CD. V dřevních dobách Linuxu, bylo jeho ovládání omezeno pouze na příkazový řádek. To již dávno neplatí. Dnes si můžeme vybrat z mnoha různých grafických uživatelských rozhraní. Jedno z nejlepších je vidět na obrázku. Dnešní grafická rozhraní pro Linux, jako např. KDE mohou směle soupeřit s přítulností Windows. Jejich hardwarová náročnost je však mnohem větší. Podíváme se na některé známé distribuce trochu podrobnějí.

Linux Red Hat 6.1 cz
Toto je asi nejznámější a nejpoužívanější distribuce Linuxu u nás. Lze ji koupit za 148 korun téměř v každém knihkupectví, kde se prodává počítačová literatura. Tuto distribuci sestavilo České sdružení uživatelů Linuxu (CZLUG). Jeho lisovanou verzi na CD, vydalo nakladatelství Computer Press. Proti minulým verzím, je hlavním vylepšením možnost instalace v grafickém prostředí již od začátku instalace. Můžete si vybrat mezi prostředím KDE nebo Gnome. Prvním krokem instalace je zavedení jádra systému Linux a spuštění instalačního programu. To můžeme provést např. z CD po restartu počítače a nastavení bootu z CD v Biosu, nebo přímo z Dosu pomocí programu loadin.exe, případně pomocí disket. Samozřejmostí je možnost instalace ze sítě přes NFS, FTP a HTTP. Na začátku instalace si také můžete zvolit jazyk, ve kterém s vámi systém komunikuje. Čeština samozřejmě nechybí. Přesto lokalizace není idealní a s Windows se nedá vůbec srovnávat. Tuto distribuci lze používat jak pro kancelářské aplikace, tak na Internetu jako www server. Pro použití na Internetu je rozhodně lepší než v kanceláři. Pro rozumný běh aplikací v grafickém prostředí KDE, je téměř nutností 64MB Ram. Diskové nároky také nejsou nijak malé. Závěrem lze říci, že za 148 korun dostanete kvalitní operační systém, který ale není určen pro počítačové začátečníky. Další informace lze získat na {www.redhat.cz}.

WinLinux 2000
Tato distribuce Linuxu je zajímavá tím, že je to v podstatě aplikace pod Windows 95/98. Samostatně nepracuje. WinLinux se prostě nainstaluje z prostředí Windows jako každá jiná aplikace, určená pro tento operační systém od Microsoftu. WinLinux lze také bez problémů odinstalovat z disku. Lze také sdílet soubory mezi oběma systémy. WinLinux nepotřebuje konfigurovat hardwarová nastavení - pracuje s existující konfigurací ve Windows. V prostředí WinLinuxu pracují všechny standardní aplikace Linuxu, jako je telnet, ssh, ftp aj. Lze pracovat i z příkazové řádky. Tato distribuce je výhradně určena pro Windows 9x - nepracuje s Windows NT (2000). Během testovací instalace a následného odinstalování nevznikly žádné problémy. Jediné potíže mohou nastat s nedostatkem místa na disku, protože systém vyžaduje minimálně 500MB! Máte-li dostatečně silný hardwer, dostatek místa na disku a nechcete opustit Windows, je WinLinux pro vás ideálním řešením. Nové verze se určitě objeví na dalších CD Computeru. Další zajímavé informace lze získat na adrese {www.winlinux.net}.

Corel Linux x86 verze 1.0
V sérii představení linuxových distribucí pokračujeme Corel Linuxem od kanadské firmy Corel. CD na kterém je Corel Linux distribuován má velikost 310 MB a obsahuje 415 balíčků. Buhužel tato distribuce není počeštěna. Instalaci je možné zahájit přímo z prostředí Windows pouhým zasunutím CD-ROMu, který aktivuje Corel Linux Autorun (pokud máte autorun povolen). Standardní postup je nabootování z CD-ROM nebo z instalačních disket. Celá instalace probíhá v grafickém prostředí s názvem Corel Install Expres. Marně by jste hledali např. všemocný textový fdisk, který je plně nahrazen grafickou verzí. Tato distribuce je určena především pro kancelářské aplikace a nejenom svým grafickým prostředím může konkurovat Windows. Pro zájemce o další informace uvádím kontaktní tel. (02) 2324175 nebo {www.corel.cz}.

Debian GNU/Linux 2.1
Debian Linux je jednou z nejvetších distribucí Linuxu vůbec. Je dodáván v tenké papírové krabici, která obsahuje pět CD-ROM a tenkou lokalizovanou instalační příručku o 24 stranách v českém jazyce. Na prvním CD, naleznete v adresáři /debian/doc-cs český popis instalace systému Debian Linuxu na architektuře Intel x86. Zajímavostí je, že na pátém CD naleznete v adresáři /LDP knihu "LINUX- dokumentační projekt" v českém jazyce ve formátu PDF o 1175 stranách! Tato kniha v klasické tištěné formě stojí téměř tisíc korun. Hlavním rozdílem Debianu oproti ostatním distribucím Linuxu je skutečnost, že je důsledně založena na GNU programovám vybavení. Tuto distribuci vytváří velká skupina dobrovolníků na Internetu, jejichž cílem je vytvořit stabilní a bezpečnou distribuci Linuxu. Až na druhém místě, je uživatelská přítulnost. Proto je tento Linux určen především pro správce sítí nebo velmi zkušené uživatele a programátory. V tomto směru je pravým opakem Corel Linuxu. Distribuce stojí 493 korun. Další informace lze získat na adrese {www.debian.cz}.

Suse Linux 6.3
Když jsem psal o distribuci Debian tvrdil jsem, že patří k největším - tato je ještě větší. Na šesti CD-ROMEch najdete 1550 aplikací a obsahuje 230 úplně nových balíčků. Nový instalační nástroj YaST2 zaručuje Linuxovým začátečníkům snadnou instalaci.
Automatická detekce hardware pro PCI komponenty a grafické prostředí ovládané pomocí přehledných menu umožňují všem začátečníkům nastavit kompletní SuSE Linux, včetně prostředí KDE, během přibližně 20 minut. Zkušeným uživatelům SuSE Linuxu i nadále nabízí své služby důvěrně známý YaST1 se všemi svými vlastnostmi. Nové KDE 1.1.2 bylo zdokonaleno v mnoha detailech a je k dispozici v SuSE Linuxu 6.3 včetne více než 220 aplikací. Některá velká zlepšení najdeme v poštovním klienovi KDE (kmail), dále se zlepšila funkčnost prohlížeče kfm atd. Nejvýznamnější doplněk je správce témat KDE, se kterým je možné měnit vzhled pracovní plochy pouhým klikáním myší. Na adrese {kde.themes.org/} je možné stáhnout přes 100 témat. Poprvé také KDE 1.1.2 přichází s ikonkami v Hi-color, které oživí Vaší pracovní plochu. Samozřejmě SuSE Linux 6.3 opět obsahuje široký výběr demo programů. V podobě programu Exceed od firmy Hummingbird naleznete také nejrozšířenější X-server pro windowsové systémy formou 60 denní zkušební verze (pro Windows 95/98). Díky tomu je možné ve Windows spouštět z Linuxového serveru programy pro Linux. Také jsou zde nová dema her Civilization - Call to Power a Railroad Tycoon. Jak skvěle vypadá Suse Linux můžete vidět na obrázku. Další informace lze získat na adrase {www.suse.cz}.

Slackware 7.0
Tato distribuce patřila před několika lety k nepopulárnějším. Tehdy jí vytvářel jediný člověk- Patrick Volkerding. Distribuce rozhodně není vhodná pro začínající uživatele Linuxu. Má tu výhodu, že v nejmenší instalaci vám stačí procesor 386, 4MB Ram a 10 - 100MB hard disk. I přehlednost systému je velmi dobrá. Po nabotování z CD se musíte přihlásit jako root a ručně rozdělit disk programem fdisk. Pak spustíte vlastní instalaci příkazem setup. Instalační program běží v textovém režimu. Tato distribuce češtinu nepodporuje. Po úspěšné instalaci, můžete pracovat samozřejmě jak v textovém režimu, tak např. v prostředí KDE. Slackware nepatří k uživatelsky přítulným distribucím a jeho popularita, ktrerá byla ještě před několika lety velká pomalu upadá. Další informace lze získat na {www.slackware.com}.

TurboLinux 6.0.1
Tato distribuce je velmi populární v Asii. V Japonsku byla dokonce populárnější než Windows. Na trhu jsou dostupné tři jazykové verze - japonská, anglická a čínská. Pro nás asi bude nejlepší ta anglická že? Po nabootování z CD, se velmi rychle dostanete do textově orientovaného instalačního programu. Ten jako by RedHatu z oka vypadl. Po výběru klávesnice (kupodivu je tam i česká) a zjištění hardwaru, který je možné použít pro instalaci se dostaneme k vlastní instalaci. Ta má standardní průběh jako je výběr, odkud se bude Linux instalovat. To je CDROM, FTP, NFS a lokalní disk. Po nainstalování dat na pevný disk, zbývá ještě konfigurace tiskárny, sítí, grafické karty aj. Tyto nástroje se nainstalují na pevný disk a můžete se k nim vrátit kdykoli v budoucnosti. Názvy těchto textově orientovaných nastrojů začínají na slovo "turbo". Jak jsem již uvedl, tento Linux je velmi podobný RedHatu, ale proti němu má některé chyby. Např. se mi vůbec nenainstaloval soubor /etc/hosts, i když jsem podporu pro síť vybral při instalaci. Kdybych měl volit mezi RedHatem a Turbo Linuxem, vybral bych si ten prvně jmenovaný. Velmi zajímvé informace lze získat na adrese {www.turbolinux.com}.

Mandrake 7.0
Mandrake je další z mnoha distribucí, která se snaží co nejvíce zjednodušit instalaci systému a poskytnou maximální uživatelsou přívětivost. První distribuce vznikla asi před dvěma lety odtržením od RedHatu. Přestože se Mandrake snaží co nejvíce o odlišnost od RadHatu, lze nalést mnoho společných rysů. Např. balíčky rpm. Instalace je velmi podobná Windows 98.
Dále můžete zvolit několik typů instalací. Necítíte-li se jako odborník na hardware, zvolte radeji doporučenou instalaci. Po jejím spuštění se ocitnete v prostřědí KDE. Pracovní plocha obsahuje několik ikon, takže je instalace velmi přehledná. Můžete zvolit velmi zajímavý program DrakConf, s jehož pomocí můžete velmi snadno nainstalovat Linux na svůj pevný disk, včetně úrovně zabezpečení. Nejnižší úroveň zabezpečení se jmenuje příznačně: "brána pro hackery". Celkové hodnocení je velmi kladné. Mandrake má vůbec nejlepší grafické rozhraní s kterým jsem se u Linuxu setkal. Dokonce si dovolim tvrdit, že je lepší než u Windows. Jeho počeštění je však velmi špatné a raději to nechci rozebírat, protože bych mohl zkazit celkový dobrý dojem z Mandrake. Na závěr mám jednu zajímavost. Na CD je v adresáři lnx4win program, pomocí něhož si můžete nainstalovat Mandrake do dvou souborů na vašem disku. Toto řešení mi připadá mnohem čistší než řešení WinLinuxu. Pokud jste uvažovali o instalaci WinLinuxu, zvolte raději Mandrake.


Závěr
Jak jsem již řekl v úvodu, distribucí Linuxu je velké množství a s boomem Linuxu budou další přibývat. To má jednu velkou výhodu - každý si může vybrat tu, která mu vyhovuje. Je třeba dát si ale velký pozor, protože některé distribuce mohou být "ušity horkou jehlou" a obsahovat vážné chyby, které mouhou způsobit ztrátu dat během instalace na jeden z vašich logických disků. Rozhodně se vyplatí před testováním různých distribucí Linuxu zálohovat důležitá data. Pro uživatele Windows jsou zajímavé takové distribuce, které žijí v "symbioze" s Windows, jako je např. výše popsaný WinLinux. Takových distribucí je mnoho, jako třeba PhatLinux aj. Některé se určitě objeví na dalších CD-ROM Computeru.


Suse Linux 6.4 a editor Vi


Dotaz:
Naistaloval jsem na svůj počítač volnou verzi Suse Linuxu 6.4. Během instalace, jsem si vybral mimo jiné i souborového manažera s názvem git. Po jeho spuštění ve znakovém režimu, jsem si chtěl prohlédnout vybraný soubor stiskem klávesy F4. Soubor se otevřel, ale nemohu ukončit editor, který byl k tomuto účelu použit. Nevíte, jak se s tímto editorem pracuje?

Odpověď:
Pokud vím, tak souborový manažer GIT (GNU Interactive Tools) volá pro práci se souboury externí edit Vi (Visual Interactive). Pro úplný popis tohoto editoru, by bylo nutné vyčlenit celé jedno číslo tohoto časopisu. Přesto pro jednoduchou práci s tímto skvělým editorem, není nutná znalost všech funkcí. Celý editor se ovládá pomocí klávesových zkratek. Těsně po spuštění, se editor nachází v tzv. obrazovkovém režimu. V tomto stavu, můžete případný zobrazený text pouze číst. Z obrazovkového režimu, můžete přejít do příkazového režimu, nebo do režimu vkládání znaků. Do prvně jmenovaného, přejdete stiskem znaku : (dvojtečka). Ta se objeví v levém dolním rohu a slouží jako příkazový řádek. Chcete-li např. editor ukončit a současně uložit změny textu, bude váš příkazový řádek vypadat takto :x. Ukončení bez uložení změn :q! Uložení textu a pokračování editace :w. Ukončení příkazového režimu můžete provést buď stiskem klávesy Enter nebo Esc. Teď se můžete dostat do režimu vkládání znaků stiskem klávesy Insert nebo i někdy také a. V tomto režimu můžete psát nový text, nebo zobrazený editovat. Návrat do obrazovkového režimu, a tím i ukončení režimu vkládání znaků provedete stiskem klávesy Esc. Podrobný popis editoru Vi, lze nalést téměř v každé knize, která se zabývá Unixem nebo Linuxem.

Linux a řádkový program Fdisk

Dotaz:
Sehnal jsem si starší distribuci Linuxu, ve které není grafický program Fdisk. Přestože s tímto programem nemám žádné zkušenosti, podařilo se mi disk nakonfigurovat. Vytvořil jsem dvě diskové oblasti, které jsou označeny Linux native. Přesto po uložení konfigurace a ukončení programu Fdisk, instalace dále nepokračuje. Nevíte kde dělám chybu?

Odpověď:
Chybu jste udělal v tom, že jste nevytvořil diskovou oblast s názvem Linux swap. Program Fdisk standardně vytváří diskové oblasti, které mají kódové číslo 83 a jsou označeny jako Linux native. Tato oblast je určena pro vytvoření souborového systému ext2. Chcete-li vytvořit swapovací disk, musíte této diskové oblasti přiřadit kódové číslo 82. To provedete tak, že na příkazovém řádku programu Fdisk zadáte malé písmeno t, následně vyberete diskovou oblast, a té přiřadíte číslo 82. Správnost postupu si můžete ověřit na příkazovém řádku programu Fdisk tak, že zadáte malé písmeno p. V následujícím výpisu, by měla být minimálně jedna disková oblast označena jako Linux swap. Konfiguraci uložíte zadáním písmene w. Celý postup vidíte na obrázku.

Hledání textového řetězce v Linuxu

Dotaz:
Nainstaloval jsem si Linux a potřeboval bych na příkazovém řádku prohledat velký textový soubor, neobsahuje-li určitý textový řetězec. Soubor má velikost asi 3 MB. Jeho otevírání v editoru vi je pomalé, protože mám poměrně málo operační paměti a starší počítač.

Odpověď:
K vyřešení vašeho problému, můžete využít jednu ze základních vlastností Linuxu, kterou je řetězení dlouhých příkazů. Ve vašem případě použijete např. příkazy cat a egrep. Na příkazový řádek napíšete toto: cat jmeno_souboru | egrep hledany_retezec. Na monitoru se vám objeví všechny řádky, které obsahují text hledaný_retezec. Tuto metodu můžete aplikovat i na celé adresáře, které obsahují textové soubory. Potom by váš příkaz vypadal takto: cat /texty/* | egrep hledany_retezec. Toto je velmi jednoduchý příklad. Lze napsat složitější skript shellu, který vám zobrazí jmeno souboru a číslo řádku, kde se řetězec nachází. Je také možné odfiltrovat přebytečný text, který se v tomto jednoduchém příkladu objevuje spolu s hledaným textem. Samozřejmostí je přesměrování výstupu do souboru pomocí metaznaku >.

Program Finger

Dotaz:
V naší firmě používáme rozsáhlou unixovou síť. Velmi často potřebuji se svými spolupracovníky komunikovat on-line pomocí programu talk. Je nějak možné zjistit, jestli kolega s kterým chci komunikovat sedí u počítače a pracuje?

Odpověď:
Přesně k tomuto účelu je určen program Finger. Po jeho použití, dostanete od vzdáleného stroje např. tuto odpověď:

[iva]
Login: jirka Name: (null)
Directory: /home/jirka Shell: /bin/bash
On since Fri Feb 4 03:31 (EST) on tty1 3 minutes 27 seconds idle
Mail last read Wed Dec 31 19:00 1999 (EST)
No Plan.

Časový údaj 3 minuty 27 sekund udává, že uživatel jirka tuto dobu na počítači nepracuje. V okamžiku kdy jirka začne psát na počítači, začne odpočítávání opět od nuly. Takto lze opakovaným použitím programu Finger zjistit, kdy uživatel začne na počítači pracovat a lze s ním navázat on-line komunikaci pomocí přikazu talk. Různé verze programu Finger exstují i pro Windows, takže lze tyto informace zjišťovat i z tohoto oblíbeného prostředí.

Uživatel root v Linuxu a FTP přístup

Dotaz:
Koupil jsem si za 120 korun distribuci Linuxu RedHat 5.1. Nainstaloval jsem tento Linux na svůj počítač, který mám propojený pomocí síťových karet s jiným počítačem, kde provozuji Windows 95. Bohužel se nemohu na počítač s Linuxem, přihlásit pomocí protokolu FTP jako uživatel root. Přihlašuji-li se jako běžný uživatel, proběhne přihlášení normálně. Nevíte jak tento problém vyřešit?

Odpověď:
Tento problém je způsoben tím, že superuživatel root, má ve standardním nastavení zakazáno přihlašovat se na systém pomocí protokolu FTP. Chcete-li tuto možnost aktivovat, musíte editovat na Linuxu soubor /etc/ftpusers. V tomto souboru jsou uvedena jména uživatelů, kteří nesmí používat FTP. Uživatel root mezi nimi nechybí. Je uveden hned na prvním řádku. Z výše popsaného je jasné, jak tento problém vyřešit - uživatele root z tohoto souboru odstranit.


Nemohu se přihlásit na Linux telnetem

Otázka:
Provozuji malou počítačovou síť se dvěma počítači. Na jednom mám nainstalovány Windows 98, na druhém Linux Red Hat 5.0. Po naistalování Linuxu, se na něho nemohu přihlásit telnetem. Dokonce to nejde ani z konzoly přes localhost, respektive to jde, ale telnet démon reaguje až za několk minut.

Odpověď:
Tyto velké časové prodlevy, jsou způsobeny problémy se službami jmen. Musíte přidat do souboru /etc/hosts několik řádků. Tento soubor používá systém k převodu jmen na IP adresy. Po instalaci je tam jenom tento řádek: 127.0.0.1 localhost. Především tam přidejte výstup příkazu hostname a napište tyto řádky za slovo localhost. Dále je dobré tam napsat IP adresu vašeho síťového rozhraní. Je-li např. jméno vašeho počítače jirka.domena.cz a IP adresa síťového rozhraní 147.231.109.1, mohl by vypadat váš soubor /etc/hosts např. takto:
127.0.0.1 localhost jirka.domena.cz
147.231.109.1 localhost jirka.domena.cz
147.231.109.2 romana
Na posledním řádku, jsem uvedl IP adresu počítače, na kterém máte nainstalovány Windows 98. Běží-li na něm nějaký ftp server, můžete se z Linuxu přihlásit zapsáním na příkazový řadek - ftp romana.
Stejný soubor hosts, se nachází i ve Windows 98, máte-li nainstalován protocol TCP/IP. Najdete ho v adresáři, kde máte nainstalované Windows. Není-li tam, vytvořte jej. Plní stejnou funkci, jako ten v Linuxu - převádí jména na IP adresy. IP adresa 127.0.0.1, je lokální smyčka, která je ve všech systémech unixového typu stejná.


Instalace Linuxu z pevného disku

Dotaz:
Vlastním počítač 486, 8MB Ram a HDD 320MB. Protože nemám mechaniku CDROM, přenesl jsem část linuxové distribuce Red Hat na pevný disk přes síťové rozhraní a pokoušel jsem se Linux nainstalovat z pevného disku. Bohužel instalace se nezdařila. Nevíte kde jsem udělal chybu?

Odpověď:
Distribuci Linuxu Red Hat, lze nainstalovat několika způsoby. Jedním z nich je také instalace z pevného disku, který ovšem musí mít dostatečně velkou kapacitu, aby na něho mohla být přenesena celá kopie cédéčka s Linuxem, a ještě zůstalo dost diskového prostoru pro vlastní operační systém Linux. To bohužel při vaší kapacitě disku není možné. Ve vašem případě můžete provést instalaci přes síťové rozhraní, a to prostřednictvím aplikací NFS, FTP nebo SMB, v případě distribuce Linuxu Red Hat 5.1.


Síťová instalace Linuxu

Dotaz:
Koupil jsem si v bazaru starší počítač bez mechaniky CD-ROM a potřeboval bych na jeho pevný disk nainstalovat Linux z cédéčka. Vlastním dva počítače propojené v síti Lan, přičemž na jednom mám naistalovaný Linux Red Hat 5.2. Zde mám i mechaniku CD-ROM. Jak mám nastavit systém, abych mohl provést instalaci pomocí NFS na druhý počítač?

Odpověď:
Zde je velmi důležité nastavení NFS (Network File Systém) serveru na počítači, kde máte mechaniku CD-ROM. Základní konfigurační soubor, který určuje jaké adresáře a soubory se mají exportovat se jmenuje exports a nachází se v adresáři /etc. Máte-li např. mechaniku CD-ROM přimoutovanou k adresáři /cdrom, stačí do souburu /etc/exports přidat úplnou cestu k instalační části vaší distrubuce Linuxu, umístněné na vašem cédéčku. V případě distribuce Red Hat, by to byl řádek /cdrom/, někdy to může být např. /cdrom/i386/ nebo /cdrom/RedHat/. Vše záleží na konkrétní distribuci. Lze také zjistit, jaké adresáře dává vzdálený systém k dispozici pomocí NFS. K tomu slouží příkaz showmount -e adresa_počítače. Tímto příkazem, můžete zjištovat na Internetu informace o exportovaných adresářích a máte-li rychlou síť třeba i instalovat Linux z Internetu.

Instalace Suse Linuxu 6.4

Dotaz:
Sehnal jsem si volnou verzi Suse Linuxu 6.4. Buhužel se mi nedaří tento systém nainstalovat. Po nastartování z cédéčka systém po několika vteřinách instalace zatuhne a instalace se zastaví. Na monitoru je videt pouze ukazatel myši a rozmazaná grafika.

Odpověď:
Tento problém je pravděpodobně způsoben tím, že máte nedostatek operační paměti (minimálně 48MB pro instalaci v prostředí YaST2) nebo máte starší grafickou kartu. Problém se dá vyřešit tím, že instalaci provedete ve znakovém prostředí YaST1. Tuto instalaci aktivujte tak, že na výzvu boot zadáte yast1. Takže váš boot bude vypadat takto:
boot: yast1
Druhou možností je vytvoření instalační diskety. Toto disketu si můžete vytvořit z prostředí Windows spuštěním programu setup.exe, který se nachází v kořenovém odresáři cédéčka. Po nastartování z této diskety se standartně spouští textová instalace YaST1.


Heslo pro přístup k Linuxu z konzoly

Dotaz:
V Computeru 4/00 jsem četl, že každý kdo má přístup k počítači s nainstalovaným Linuxem, může získat práva superuživatele, zadá-li na výzvu: Lilo boot: linux S. Je možné nějak tuto poměrně nebezpečnou funkci ochránit heslem ?

Odpověď:
Tuto vlastnost lze samozřejmě ochránit heslem. Provedete to tak, že do souboru /etc/lilo.conf přidáte do příslušné sekce tento řádek:

password=vaše_heslo

Potom je nutné znovu spustit program lilo, aby se nová konfigurace načetla. Po opětovném spuštění počítače, bude po vás zavaděč lilo požadovat heslo. Protože heslo je v souboru lilo.conf uvedeno v čitelném stavu, je dobré nastavit jeho přístupová práva na 600. To provedete příkazem chmod 600 /etc/lilo.conf.


Vite jak nainstalovat více distribucí Linuxu na jeden disk?

Dotaz:
Je možné nainstalovat na jeden disk více distribucí Linuxu?

Odpověď:
Když jsem se začal učit jazyk C, používal jsem distribuci Linuxu SARAH, která je založena na RedHat 3.0. Jde sice již o starší produkt, ale jazyk C se nemění. Tak jsem si na "SARAH" Linux zvykl, že bych ho neměnil. Ale distribucí Linuxů přibývá a člověk nesmí stratit přehled. Stále přeinstalovávat jednu distribuci Linuxu druhou, není dobré řešení. Co s tím? Naistalovat další Linux na další logický disk. Popíšeme si trochu podrobněji postup. Pomocí programu fdisk, vytvoříme primární oblast pro Windows (předpokládám, že je stále používáte a kdo říká že ne, lže). Zbývající část disku označíme jako rozšířenou oblast, abychom v ní mohli vytvořit logické disky. Právě na logické disky, můžeme nainstalovat různé distribuce Linuxu. V jediném bodě, v kterém se tyto různé instalace střetávají je zavaděč lilo. Jde o klasický boot manager, podobný je např. v OS/2 4.0 nebo ve Windows NT4.0. Tento linuxový boot manager, instalujeme pouze při první instalaci Linuxu. Při instalaci druhé distribuce tento krok vynecháme. Podstata konfigurace zavaděcě lilo, spočívá v editaci příslušného konfiguračního souboru tak, aby bylo po startu systému zavedeno příslušné jádro. Nebo také jinak řečeno - na příslušný řádek souboru /etc/lilo.conf, napsat úplnou cestu k souboru, který reprezentuje jádro (např./redhat/boot/wmlinuz).
Je jasné, že tento tip-trik je určen pro ty, kteří s Linuxem pracují a něco o něm vědí. Pro Vás, kteří používáte Windows se může stát inspirací tento systém zkusit. Ale pozor!! Nechcete-li se učit nové věci, raději zůstaňte u Windows. Malý příklad: Váš disk C ve Windows, se v Linuxu označuje /dev/hda a pro zprovoznění mechaniky CDROM musíte znát kromě mnoha věcí i to, že používá filesystém ISO9660 a napsat to někam do /etc/fstab.


Linux a Windows na jednom disku

Dotaz:
Chci se zeptat, jestli je možné nainstalovat Linux tak, aby zavaděč operačních systémů Lilo byl na disketě. Dále se chci zeptat, jestli je možné nainstalovat systém Windows na logický disk D a Linux na primární oblast C. Jestliže totiž nainstaluji Windows na disk D, tak přesto některé systémové soubory se také nainstalují na primární disk. Pomohlo by například to, kdybych v Biosu změnil před instalací bootování na disk D?

Odpověď:
Na první část vaší otázky lze odpovědět kladně. Ano, zavaděč operačních systémů lze také nainstalovat na disketu, a tak lze Linux startovat také z tohoto média včetně možnosti výběru operačního systému.
Bohužel, na druhou část vaší otázky kladně odpovědět nelze. Jestliže používáte například systém Windows 98 a nainstalujete obsah složky Windows na disk D, tak přesto většina systémových souborů, které jsou nutné pro nastartování tohoto systému okupuje kořenový odresář primárního disku C. I když změníte bootování v Biosu na jiný disk, situace se po instalaci nezmění, protože systém se nakonfiguruje podle toho, jak disk nastavil program Fdisk. Naopak Linux lze bez větších problémů nainstalovat na libovolný logický disk, který je v systému k dispozici, aniž by se tím nějak změnily data na primárním disku, kde máte například systém Windows.


Linux a diskety


Otázka:
Zkusil jsem si nainstalovat Linux. Nemám dostatečně výkonný hardware, proto provozuji Linux pouze ve znakovém režimu. Potřeboval bych také pracovat s disketami, ale nevím jak mechaniku k systému připojit.

Odpověď:
Jestliže jste Linux naistaloval na souborový systém ext2, je postup následující. Vytvořte si nový adresář např. /disketa a ten zapište do souboru /etc/fstab. Stačí pouze editovat řádek, který začíná na /dev/fd0. Zde je standardně u distribucí Redhat uvedena cesta /mnt/floppy, kterou nahradíte zápisem /disketa. Můžete samozřejmě použít i původní, ale ta není příliš vhodná. Naformátovat disketu na souborový systém ext2, lze příkazem mke2fs /dev/fd0. Po naformátování disketu připojíte k systému přikazem
mount /disketa. Pak si můžete spustit některého diskového manažera, např. git nebo mc a můžete bez problémů na disketu kopírovat data. Odpojení diskety od systému provedete příkazem umount /disketa. Podobným způsobem připojíte i mechaniku CD-ROM. Pouze do souboru /etc/fstab musíte uvést jako souborový systém ISO9660. Snad ani nemusím připomínat, že v systému musíte být přihlášen jako root.


Změna názvu počítače v Linuxu

Dotaz:
Nainstaloval jsem na svůj počítač distribuci Linuxu RadHat. Bohužel, během instalace jsem zvolil špatné jméno počítače včetně domény. Lze tyto položky nějak změnit po instalaci ?

Odpověď:
Jméno počítače včetně doménového jména lze měnit kdykoli po instalaci Linuxu. Můžete použít některý grafický program určený ke změně síťových nastavení vašeho Linuxu, např. netconfig, linuxconf aj. V případě, že jste tyto grafické programy nenaistaloval, nebo je nepoužíváte, musíte ručně editovat příslušné konfigurační soubory. Pro váš konkrétní příklad musíte editovat soubor /etc/sysconfig/network. Můžete dokonce zvolit libovolnou doménu např. microsoft.com. V tomto případě vedle položky HOSTNAME ve výše jmenovaném souboru napíšete microsoft.com a položku DOMAINNAME necháte prázdnou. Soubor uložíte a restartujete Linux. Odešlete-li z takového počítače mail, bude na první pohled vypadat, že přišel z domény microsoft.com. Samozřejmě kromě IP adres. Snad ani nemusím připomínat, že při provádění těchto změn musíte být v Linuxu přihlášen jako uživatel root.


Problém s instalací programu

Dotaz:
Z cédéčka Computeru 23/01, bych si rád nainstaloval Borland Kylix 1 Open Edition. Bohužel, tento program se mi nedaří nainstalovat a instalace skončí chybovým hlášením: Unable to install RPM file: 'setup.data/packages/kylix_main_program_files-1.0-1.i386.rpm'. Nevíte kde jsem udělal chybu? Používám distribuci operačního systému Linux Red Hat 7.0.

Odpověď:
Na řešení vašeho problému neexistuje univerzální návod a je potřeba jej řešit individuálně. Především bych si spustil v terminálovém okně nějakého diskového manažera, například Git nebo Mc a důsledně prohledal adresář, kam se rozbalil původní zkomprimovaný soubor (jmeno.tar.gz). Pomocí příkazu find (například find / -name "jmeno_balicku" )bych se pokusil nalést hledaný rpm balíček. Podle výsledku hledání, lze například upravit cestu k tomuto souboru ve startovacím skriptu shellu apod. Je také možné, že hledaný soubor nebude nalezen, a pak je potřeba improvizovat a zkoušet přejmenovat různé soubory, které by mohly mít špatné jméno. Je třeba si uvědomit, že instalační program dělá pouze to, co je uvedeno v souboru setup.sh a postupně vykonává v něm uvedené příkazy. Naštěstí tento skript je možné editovat, což je velká výhoda Linuxu, a tak lze efektně vyřešit vámi naznačený problém.


Změna IP adresy v Linuxu

Dotaz:
Nainstaloval jsem na starší počítač distribuci Linuxu RedHat 6.1, který jsem propojil s jiným počítačm, kde mám naistalován systém Windows 95. Při instalaci Linuxu jsem zadal špatnou IP adresu a síť nefunguje. Měnit IP adresu ve Windows není problém. Nevíte jak změnit IP adresu v Linuxu? Neprovozuji zde žádný grafický X-server.

Odpověď:
V tomto případě musíte požít příkaz ifconfig, který je určen pro konfiguraci parametrů sítě. Chcete-li např. změnit IP adersu na 193.165.67.5, zadáte na příkazovém řádku toto:

ifconfig eth0 193.165.67.5 netmask 255.255.255.0 broadcast 193.165.67.255

O tom, že došlo ke změně IP adresy se přesvědčíte zadáním příkazu ifconfig bez parametrů.
Předpokládám, že vaše síťové rozhraní se jmenuje eth0. Na závěr lze dodat, že IP adresy se musí lišit pouze na posledním místě. Je to proto, že vaše síť pracuje na jednom segmentu ethernetu. Můžete tedy zvolit např. tyto adresy: 193.165.67.5 a 193.165.67.6. To, že v systému musíte být přihlášen jako root je samozřejmé.


Výpisy na monitoru při startu Linuxu

Otázka:
Používám RedHat Linux 5.1. Protože mám velmi rychlý počítač, nestačím sledovat výpisy na obrazovce minitoru, které se objevují při stratu systému. Jsou někde tyto výpisy systémem archivovány?

Odpověď:
Archiv těchto výpisů, je standardně systémem uchováván v souboru /var/log/messages. V tomto souboru můžete najít všechna hlášení, která se objevovala na monitoru od prvního spuštění Linuxu na vašem počítači. Název tohoto souboru a jeho umístnění lze změnit. To lze provést editací souboru /etc/syslog.conf. Snad ani nemusím dodávat, že k tomu aby jste tuto editaci provedl, musíte být v Linuxu přihlášen jako root.


Jak odinstalovat Linux

Dotaz:
Nainstaloval jsem z cédéčka Computeru 5/02 Linux Mandrake 8.1 jako Ink4win. Marně se pokouším Linux odinstalovat. Po naformátování pevného disku, kde byl Linux umístněn nenastartují Windows XP, které jsou na disku C. Mám jeden fyzický disk rozdělený na C (tam jsou XP) a D, kde je Linux. Nevíte, jak mám Linux z disku odstranit?

Odpověď:
Po naformátování vašeho logického disku, kde jste měl naistalován systém Linux, došlo k jeho odstranění. Proč tedy nefunguje systém Windows XP, který je nainstalován na primárním disku? Problém je v tom, že jste nainstaloval také úvodní zavaděč operačních systémů, který je nastaven jako aktivní, čímž brání spuštětí Windows. Problém odstraníte tak, že nastartujete počítač ze záchrané diskety, kterou určitě máte, a po zavedení systému spustíte program fdisk s parametrem /mbr. Tím dojde odstranění úvodního zavaděče operačních systémů (Lilo). Pak spustíte fdisk bez parametrů a nastavíte jako aktivní oblast disk C. Po restartování počítače se opět zavede Windows XP.


Linux a operační paměť

Dotaz:
Chci se na něco zeptat ohledně distribuce Linuxu Suse a Red Hat. V Computeru jsem se dozvěděl, že distribuce Suse Linuxu má vyšší nároky na operační paměť. Je tedy možné, že bych tento Linux nerozběhl na počítači P90 s 8MB Ram? Jakou verzi Linuxu by jsi mi doporučil?

Odpověď:
Myslím, že na váš počítač by měli jít naistalovat obě vámi zmiňované distribuce. Pouze nebudete moci používat Linux v grafickém režimu. V případě distrubuce Suse, musíte provést instalaci ve znakovém režimu. Tato distribuce se po nabootování z cédečka standardně instaluje v grafickém prostředí yast2. Proto musíte pro aktivování znakové instalace zadat na výzvu boot: yast1. Instalaci provedete ve znakovém režimu. V případě distribuce Red Hat je situace podobná. Navíc u starších distrubucí RedHat se vůbec grafická instalace nepoužívá, takže Red Hat nainstalujete bez problémů. Přesto vašich 8MB Ram je opravdu málo, takže je dobré neinstalovat některé síťové démony a tím ušetřit paměť. Platí to především pro Suse Linux kde 8 MB RAM paměti je na hranici použitelnosti. Osobně bych vám doporučil sehnat si starší distribuci Linuxu Red Hat 5.0.


Procesy v Linuxu

Dotaz:
Používám distribuci Linuxu RedHat 6.0. Potřeboval bych některé procesy ukončit nebo restartovat jejich běh. Např. jsem zkoušel měnit konfiguraci programu httpd nebo inetd. Nevíte jak provést jejich restart bez nutnosti resetu celého počítače?

Odpověď:
Provést restart nebo ukončení procesu v Linuxu, lze provést několika způsoby. K zobrazení běžících procesů, slouží příkaz ps. Každý proces na systému má svoje číslo, které mu přiřazuje systém. Zkrácený výstup programu ps, může vypadat např. takto:
PID TTY STAT TIME COMMAND
248 1 S 0:00 -bash
250 3 S 0:00 /sbin/getty tty3 VC linux
251 4 S 0:00 /sbin/getty tty4 VC linux
252 5 S 0:00 /sbin/getty tty5 VC linux
253 6 S 0:00 /sbin/getty tty6 VC linux
249 2 S 0:00 -bash
300 2 S 0:00 test
339 2 R 0:00 ps -a

V prvním sloupci jsou čísla, která přiřazuje procesům systém. Vidíme, že pod číslem 300 běží proces, který se jmenuje test. Chceme-li tento proces ukončit, můžeme to provést tímto příkazem: kill 300. Chceme-li provést pouze jeho restart, např. po změně jeho konfigurace, můžeme to provést tímto příkazem: killall -HUP test. Proces se restartuje a dále běží pod stejným číslem. Stejného efektu dosáhneme ukončením procesu a jeho následným spuštěním. V tomto případě je procesu přiřazeno jiné číslo.


Start Windows z Linuxu

Dotaz:
V počítači mám pevný disk 40GB, rozdělený na 35GB pro systém Windows 98 a 4GB pro Linux na souborovém systému ext2. Kde lze nastavit, aby se spouštěl standardně systém Windows 98 a Linux pouze když chci.

Odpověď:
Ve vašem případě, musíte provést opět konfiguraci zavaděče operačních systému Lilo (Linux Loader). Většina distribucí Linuxu nabídne jeho konfiguraci v závěrečné fázi instalačního procesu. Jestliže ovšem potvrdíte systémem nabízené volby, ten se nastaví tak, že Linux bude nastaven jako výchozí operační systém. Jestliže toto chcete změnit, můžete to ručně provést editací souboru /etc/lilo.conf, kde pouze změníte příslušné řádky. Pak je ovšem nutné změněnou konfiguraci znuvu načíst, což provedete příkazem lilo, který nové nastavení přečte ze souboru /etc/lilo.conf a uloží.


Disky Fat v Linuxu

Dotaz:
Lze přečíst v Linuxu diskový oddíl, na kterém mám nainstalován systém Windows 98, případně jiný disk se souborovým systémem FAT?

Odpověď:
V tomto případě musíte podobný disk připojit k nějakému adresáři, který si k tomuto účelu vytvoříte. Pak musíte provést editaci souboru /etc/fstab, kam je nutné přidat další řádek. Standardně je systémem připojena disketová mechanika. Chcete-li například připojit disk C, kde máte nainstalován systém Windows 98 na souborovém systému vfat, přidáte na konec výše jmenovaného souboru toto:

/dev/hda1 /dos vfat defaults 1 1

Pak v adresáři /dos se bude nacházet celý disk C s Windows na souborovém systému vfat.


Ukončení grafického rozhraní

Dotaz:
Jak lze spustit textové rozhraní Linuxu po nainstalování grafického rozhraní?

Odpověď:
Linux není grafický operační systém, jako například Windows XP, takže každé grafické rozhraní se spouští jako nadstavba nad jádrem Linuxu. Je to velmi podobné, jako u starých 16-bitových Windows 3.1. I tam se mohla tato grafická nadstavba ukončit a vratit se zpět k příkazovému řádku Dosu. Například v distribuci Linuxu RedHat 5.0, existuje v menu X-Windows položka exit, kterou tuto legendární grafickou nadstavbu ukončíte a vrátíte se zpět k příkazovému řádku. Zpět do prostředí X-Windows se můžete vrátit příkazem startx.


Vyhledávání textových řetězců

Dotaz:
Pouzívám občas Linux i ve znakovém režimu. Existuje v tomto uživatelském rozhraní nějaký nástroj, pro vyhledávání určených textových řetězců v souborech? Něco podobného existuje např. ve Windows Commanderu, kde může uživatel zadat textový řetězec a systém ho vyhledá buď v určeném adresáři, nebo na celém disku.

Odpověď:
K tomuto účelu můžete použít např. příkaz strings. Ten je primárně v distribucích Linuxu určen pro vyhledávání textu v binárních souborech. Hledáte-li např. textový řetězec 0603, což může být začátek důležitého telefonního čísla, které se nachází někde v adresáři data, a vy jste ho již zapoměl, zadáte na příkazový řádek toto:
strings -afo /data/* | egrep '0603'
Najde-li program řetězec 0603, vypíše jméno souboru kde jej nalezl, včetně čísla uvádějící pořadí prvního bajtu řetězce v souboru. Program strings se standardně nachází např. v distribucích RedHat.


Jednoduchý tisk v Linuxu

Dotaz:
Připojil jsem k počítači, kde mám nainstalovánu starší distribuci Linuxu RedHat jehličkovou tiskárnu. Počítač je starší a proto Linux provozuji pouze ve znakovém režimu. Nevíte, jak v tomto režimu vytisknout libovolný textový dokument?

Odpověď:
Při tisku dokumentů z příkazové řádky Linuxu, můžete použít podobně jako v Dosu princip přesměrování standardního výstupu. V Linuxu jsou jednotlivá zařízení, jako je např. paraelní port, reprezentovány speciálními soubory. Tyto fiktivní soubory nemají žadné datové bloky, ale mají vlastní i-uzel. Většinou se nacházejí v adresáři /dev, případně v jeho podadresářích. Chcete-li vytisknout v Linuxu soubor /etc/passwd, provedete to např. tímto příkazem:

cat /etc/passwd > /dev/lp1

Soubor /dev/lp1 reprezentuje první paraelní port vašeho počítače. Máte-li v tiskárně papír, soubor se vytiskne. Podobným způsobem lze otestovat váš čerstvě zakoupený faxmodem. Je-li modem připojen na port com4, který bývá reprezentován souborem /dev/cua3, provedete to např. tímto příkazem:

echo "ATDT0971101211" > /dev/cua3

Aplikace pro Windows v Linuxu

Dotaz:
Provozuji na svém počítači distribuci Linuxu RedHat 5.2, zárověň mám na disku naistalován i systém Windows 95. Na cédéčkách mám velké množství programů pro Windows 9x. Je možné tyto programy spouštět v grafickém prosředí Linuxu?

Odpověď:
Možné to samozřejmě je, dokonce poslední distribuce Suse Linuxu obsahuje velmi kvalitní emulátor Windows s názvem Win4Lin. Jeho možnosti byly dobře popsány v Computeru 11/00. Tento emulátor ale není jediný. Vůbec nejstarší se jmenuje wine. U tohoto emulátoru, nemusíte mít vůbec na vašem pevném disku naistalován systém Windows 9x. Ten může být nainstalován někde na síti, a vy si pouze připojíte adresář např. pomocí NFS. Program pro Windows se potom spouští tak, že spustíte wine a jako parametr mu předáte nazev programu pro Windows. Chcete-li např spustit kalkulačku pro Windows, napíšete v Linuxu příkaz wine calc. Další emulátor se jmenuje vmware. Tento emulátor, vytvoří po spuštění programu vmware tzv. virtuální počítač, který emuluje běh celých Windows v samostatném okně. Nevýhodou tohoto emulátoru může být to, že má značné systémové nároky a systém Windows musíte mít naistalován na vašem pevném disku.


Linux a NTFS disky

Dotaz:
Na svém počítači mám nainstalovaný Linux RedHat 7.2, a současně také na dalším disku systém Windows XP.Potřeboval bych z Linuxu přistupovat také na tento disk, kde je souborový systém NTFS. Nevíte jak to udělat?

Odpověď:
Nejenom ve vašem případě, musíte do souboru /etc/fstab přidat další řádek, aby systém mohl disk připojit k adresáři, který si k tomuto účelu vytvoříte. Soubor fstab, který se nachází v adresáři /etc, je normální textový soubor, který můžete editovat v libovolném linuxovém editoru, například Vi nebo Joe. Formát tohoto souboru je jasný - každý řádek reprezentuje nějaký připojený diskový souborový systém. Pak stačí na konec přidat další řádek, který je podobný ostatním, s tím rozdílem, že obsahuje název vašeho filesystému, v tomto případě NTFS a jméno adresáře, ke kterému se souborový systém připojí.


Administrátorem bez hesla

Otázka:
Během instalace Linuxu RedHat 5.1, jsem se při zadávání hesla roota pravděpodobně překlepl a po instalaci se nemohu do systému přihlásit. Je nějak možné se do systému přihlásit bez zadávání hesla superuživatele a změnit si heslo?

Odpověď:
Samozřejmě je to možné. Systém je třeba spustit v tzv. jednouživatelském režimu (single user mode). To lze provést tak, že jako parametr pro image použijete S. Máte-li tedy Vaší hlavní image nazvanou linux, zadáte na výzvu Lilo toto:

LILO boot: linux S

Systém nastartuje v jednouživatelském režimu a spustí Vám rootshell. Pak si příkazem passwd změníte heslo a systém restartujete. Pak se přes přihlašovací procedůru login, přihlásíte jako root. Budete-li se chtít za normálního běhu systému přepnout do single user modu, mužete to provést příkazem init 1.


Jednoduchý poštovní klient v Linuxu

Dotaz:
Používám distribuci Linuxu RedHat 6.1. Přestože většinou pracuji v prostředí X Windows, občas také řeším nějaké problémy z konzoli. Je možné v tomto znakovém prostředí použít nějakého poštovního klienta, který by umožnil stažení pošty ze vzdáleného poštovního serveru?

Odpověď:
Ano, můžete použít například klienta, který se jmenuje popclient. Ten umožňuje stahování elektronické pošty ze vzdálených pop serverů. Umí téměř vše, co dokáží jeho grafičtí kolegové včetně stahování pošty z více účtů. Všechny parametry musíte ovšem sdělit programu popclient z příkazového řádku. Pak stačí vše uložit do historie příkazů a klávesami šipka nahoru a dolů postupně příkazy vyvolávat a tím stahovat poštu z několika účtů. Program podporuje i nestandardní přihlašovací uživatelská jména ve traru emailové adresy. Tím se nemůže pochlubit ani legendární Internet mail z Windows 95OSR2. Standardně to nedokáže ani Netscape Messenger. Podrobné informace o použití tohoto užitečného pomocníka lze získat z manuálových stránek příkazem man popclient.


Problém s Linuxem v Internetu

Dotaz:
Máme doma dva počítače propojené v síti ethernet. Z jednoho počítače, kde je nainstalován Linux Red Hat 6.1cz, se připojuji modemem do Internetu. Velmi často se stává, že po připojení do Internetu programy hlásí - síť není dostupná. Musím se odpojit a znovu připojit. Někdy je síť dostupná až na třetí pokus. Při připojování z Windows 98, tyto problémy nejsou.

Odpověď:
Teoretický rozbor Vašeho problému je velmi složitý, ale praktické řešení jednoduché. Jste-li právě připojen do Internetu, máte ve svém Linuxu dvě síťová rozhraní (nepočítám lokální smyčku lo). Jedno se označuje eth0 a druhé ppp0. Tím praktickým řešením, je na dobu připojení do Internetu, vypnout rozhraní eth0. To provedete příkazem ifconfig eth0 down. Opětovné zapnutí rozhraní po odpojení, provedete příkazem ifconfig eth0 up. Celá činnost, se dá velmi dobře automatizovat pomocí skriptů, které používáte pro připojování a odpojování.


Překlad zdrojových textů v Linuxu

Dotaz:
Ve výprodeji jsem si koupil starší distribuci Linuxu RedHat za 100 korun. Linux jsem úspěšně naistaloval, ale nevím jak přeložit zdrojové texty v jazyce C v případě, že chci naistalovat program, který je tímto způsobem distribuován. Nevíte jak se to dělá?

Odpověď:
Překlad zdrojových textů na příkazovém řádku Linuxu, lze provést několika způsoby. V případě, že se jedná o jednoduchý program, který je napsán pouze v jednom souboru je překlad jednoduchý. Na příkazový řádek napíšete: cc jmeno_souboru.c. Můžete také použít utilitu gcc. Vzniklý spustitelný soubor bude mít název a.out. Tento soubor můžete přejmenovat. Chcete-li vytvořit vlastní název hned při překladu, použijete tento příkaz: cc jmeno_souboru.c -o jmeno. V tomto případě, bude mít vzniklý spustitelný soubor název jmeno. Překládaný soubor musí mít příponu *.c. Tento příklad byl velmi jednoduchý. V praxi se většinou vyskytují rozsáhlé programy, které obsahují mnoho modulů, hlavičkových souborů nebo vlastních knihoven. Ty se musejí přeložit pomocí utility make. Ještě než zahájíte vlastní překlad, je dobré v příslušném adresáři vyhledat soubory s názvem README nebo INSTALL. V nich bývají přesné informace jak program přeložit. Je-li program menší, stačí v příslušném adresáři spustit utilitu make. U větších programů je nutné před spuštěním programu make, spustit skript Configure, který dodává distributor programu. Překlad programu může trvat dost dlouho - záleží na rychlosti počítače. Po překladu vznikne jeden spustitelný soubor, který má nastavena potřebná práva a je okamžitě použitelný.


Archivní soubory v Linuxu

Dotaz:
Na svém pracovišti používám Linux pouze ve znakovém režimu a potřebovala bych občas uložit do archivního souboru celý adresář i s podadresáři. Slyšela jsem o programech tar a gzip. Nevíte jak se s těmito programy pracuje?

Odpověď:
Chcete-li uložit do archivu celý adresář pomocí programu tar, zadáte na příkazový řádek toto: tar -cvf jmeno.tar /jmeno_adresare. Jmenovaný adresář i s podadresáři se uloží do souboru jmeno.tar. Protože takto vzniklý soubor je dost velký, může být dobré provést jeho kompresi pomocí programu gzip. To provedete příkazem gzip jmeno.tar. V Linuxu je možné oba příkazy spojit a provést najednou. Můžete to provést zápisem tar -cvf jmeno.tar /jmeno_adresare | gzip jmeno.tar. Rozbalení vzniklého archivu, který nese název jmeno.tar.gz se skládá také ze dvou kroků a lze je opět provést najednou tímto zápisem: gzip -d -n -v jmeno.tar.gz | tar -xvf jmeno.tar.

Problém s modemem Well v Linuxu

Otázka:
Používal jsem v Linuxu pro připojování do Internetu interní modem UMC 14,4, nastavený na port com4. S připojováním nebyly žádné problémy. Koupil jsem nový modem, také pro slot ISA. Jde o typ Well AT-336PCR. Tento modem v Linuxu vůbec nereaguje na iniciační řetězec, který je ATZDT0971200111...atd. Zkoušel jsem modem v DOsu a tam pracuje normálně.

Odpověď:
Váš problém, jde vyřešit velmi lehce. Nepoužívejte v iniciačním řetězci písmeno Z. Váš řetězec potom bude vypadat takto: ATDT0971200111....atd. Problém je v tom, že tento modem má velký time-out mezi příkazem ATZ a odpovědí OK. Program chat v Linuxu si s tím neumí poradit. Ono vlastně používání příkazu ATZ je zbytečné, protože to samé se provede ihned po zapnutí modemu - načte se uživatelská konfigurace z paměti NVRAM.


Program mail v Linuxu a PGP

Dotaz:
Na svém pracovišti již několik let používáme pro vzájemnou komunikaci aplikaci mail, která je standardní součástí každého Unixu nebo distribuce Linuxu. V poslední době potřebujeme některé maily šifrovat. Plně nám vyhovuje program PGP. V součastnosti s tímto programem pracujeme tak, že text, který chceme odeslat napíšeme v textovém editoru, následně zašifrujeme a příkazem mail {jmeno@adresa.com} < soubor, odešleme zašifrovaný text. Tento postup má tu nevýhodu, že