Tento příběh se odehrál před 30ti lety v New Yorku,v jedné nemocnici na kraji tohoto města.Zažila ho 26ti letá sestra Jane...........Bylo mi to divné už od té doby co ho přivezli.Měl zlomenou ruku a otřes mozku.Nikdo za ním nechodil,ale po měsíci,když jsem se na něho byla podívat u něho stáli dva starší manželé."Promiňte,ale návštěvní hodiny už skončili...",zkusila jsem je nějak oslovit."Ano my víme,ale on nám opravoval střechu před měsícem když jsme byli na dovolené..."Nevěděla jsem co říct,a tak jsem se chystala,že vyměním ručníky."Nemohla by ste nás tady nechat osamotě???!!!",zeptal se mě najednou ten muž."ale jistě",odpověděla jsem a bez rozmyšlení odešla.U recepčního stolu jsem se probírala v papírech když jsem uvyděla jak manželé nasupují s nějakýma pytlema do výtahu.Zkusila jsem je doběhnout,ale výtah se mi zavřel přes nosem.Šla jsem tedy za mužem do pokoje 158,že mu vyměním zy ručníky.Kdýž jsem se chystala,že otevřu dveře koupelny muž na mě zakřičel:"Nikdy tam nechoďte,jasný?!""Jak vám ale mam vyměňovat ručníky?",zkusila jsem zaprotestovat."Nikdy tam nechoďte prostě!Jasný?""Ale...""Jasný""Ano,ale jestli si nekdo bude stěžovat že máte špinavý ručníky...",radši jsem rychle odešla,protože měl až vražedný výraz v obličeji.Podívala jsem se ještě rychle na rozpius,abych věděla kdy ho vezmou na vyšetření.aha zítra v 8:25.Skvělé.Druhý den v 825 jsem šla směrem k jeho pokoji.Doktor Sween ho zrovna vezl na kolečkovém křesle na vyšetření mozku.Vešla jsem do pokoje 158,pokoje pana Kerthenreda,jak jsem si předem zjistila,pomalu jsem otevřela dveře koupelny a na zemi jsem uviděla protrkané nemocniční sáčky od krve a trochu krve po zemi a zdech.Otočila jdem se že to pujdu nahlásit .Pokusil se o mě infarkt.Muž stál za mnou na vozíku byl dokror Sween s dvěmi krvavými dírkami na krku jako od upíra."Říkal jsem ať sem nechodíte!!!"Když obcházel vozík prosmekla jsem se mu a utíkala po chodbě pro ochranku.On však běžel za mnou."Póóóómóc!!!"křičela jsem zoufale.Naštěstí mě uslyšel policista Honckins který měl zrovna službu."utečte Jane!!",vykřiknul na mě.Poslavil se Kerthenredovi čelem.Ten s ním ale praštil o ze´ˇd a vyskočil z okna.Když jsme se podívali z pocitem,že leží mrtví na zemi ve střepech,protože pád z 3tího parta nemohl přežít,velice sme se vyděsili.Na zemi nikdo nelezel.Jen střepi a trocha krve...